Černý seznam

Nově vysetému hrášku byly okousány vršky. Ze země trčí jen zelené stonky. A ještě k tomu asi pochopili (ti dotyční, co to mají na svědomí), že půl sedmé navečer je brzy, neboť to se tam ještě zdržuji já a tak vylézají mnohem později. Okousali i vysazené sazeničky třapatky. V pondělí jdu pro pivo a nastražím past. A proč je všude tolik mravenců? A kde je ten aksamitník, co jsem vysela kolem hrachu? Jedno pivo bude nutné i pro mě.

Abych se mohla posunout dál dozadu, bylo nutné zlikvidovat velký keř na ploše několika metrů čtverečních, zákulu japonskou. Dost dlouho jsem se tomu vyhýbala, ale dnes jsem se do toho dala a nakonec to šlo dobře. Ustřihla jsem snad tisíc výhonů a větví. Trvalo to hodinu a pár minut. Zákulu máme ještě jinde, ale už je zredukovaná a stav by měl zůstat. Tedy za předpokladu, že bude rozumná. Jinak se spolu asi rozloučíme. 

Zákulový keř v květu před několika týdny

Stříhání je ale jen půl práce, další a asi mnohem náročnější bude ji dostat z půdy ven. Na to se vůbec netěším. Rozmnožuje se šlahouny, které vedou v hlíně a tak se bude muset vytrhat důkladně. 

Ostříhané výhony

Na obrázku to vypadá menší než ve skutečnosti je. Navíc jsou výhony dosti tvrdé, takže jsem o ně neustále zakopávala. Je také vidět břečťan, jak si uzurpuje víc a víc místa.

Dvě velké hromady přijdou do kontejneru. Větví je tisíc nebo snad víc.

Zákula je tedy položka č.1 na černém seznamu. Za keřem zákuly se pak až dozadu na konec zahrady táhne hustý koberec z břečťanu. Břečťan je položka č.2. Ani se mi to nechtělo fotit. 3. položkou jsou rozlezlé maliny. A poslední několik starých stromů, některé uschlé nebo polovyvrácené a už neplodící, které se na podzim vykácí. Přes léto musím vytvořit seznam nových, které zasadíme.