Maliny Moruše

Maliny Moruše
Zobrazují se příspěvky se štítkemředkvičky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemředkvičky. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 29. května 2014

Záhony VI.


Tohle je Pak choi po nájezdu slimáků:

Pak Choi
Ředkvičky již brzy budou:

Ředkvička francouzská

Višně už dostávají barvu:

Višeň
A dál je prales:

Porost k vytrhání
Dýně Hokkaido nakonec vůbec nevyklíčily. Nebudu je mít vůbec nebo koupím sazenici na trhu. Ale proč to neroste, nevím.

úterý 6. května 2014

Záhony II.

V neděli jsem konečně zvládla jedno místo, které jsem si dlouho plánovala. Bršlice tam měla velkou schůzi a denivky zabíraly moc místa. Rostliny byly snad na každém centimetru čtverečním. Vím, že je obtížné se bršlice zbavit, ale vybírala jsem i oddenky, tak snad se omezí. Vzadu u plotu si může růst, ale tady na záhonu prostě nebude. Také bergénii jsem musela na více místech vytrhat, dost se rozplevelila. Její velké listy sice přirozeně působí jako mulč, nic pod nimi neroste, ale bylo jí moc.
Za předešlý víkend jsem zasela Namenii, to je asijská listová zelenina na salát, zapomněla jsem, že ji mám. Myslela jsem, že je to Mizuna. Ale mám Mibunu. Už se to plete. Semínka Pak Choi jsou krásně zelené kuličky. Dál červenou cibulku, Tatsoi a salát chřestový. Pak pastiňák. Ale jen pár semínek. Z květin měsíček a černuchu damašskou. Vše jsem označila, aby bylo jasné, kde co je. A prvním úspěchem jsou ředvičky. Už 14 dní jsou venku. Snad vyrostou i ostatní zeleniny. Teta už tento týden ředkvičky trhají. Vždycky mají vše brzy, jsou o kus níž na jih.
Místo vedle šňůr na prádlo jsem konečně vyčistila od kořenů, je to pěkný malý čtverec, tak akorát na barevné kvítí a o víkendu jsem tam zasadila již naklíčené krásenky, před ně černuchu a před černuchu měsíček a karafiátky. Říká se, že jsou-li květy měsíčku ráno po sedmé hodině pořád zavřené, bude ten den pršet. To si ještě počkám, než to ověřím. Přidala jsem další řádky ředkviček a taky konečně zakoupený římský salát. Přesně jak se píše na obalu, do důlku špetku. Možná bych ho měla taky předpěstovat.  Doma mám zasetou topolovku a stračku, místo u plotu už na ně čeká, poté co byla výrazně omezena zákula. Zatím ale neklíčí. Snad zakryjí rezavý plot. Pod schody jsem našla oregáno. Samo se rozrostlo do několika drnů. Už si lístky suším v kuchyni. Pažitka vůbec neroste. Má pořád tři stvoly, od momentu, kdy jsem ji v plevelu našla. S posypem na chleba nás tedy zachraňuje moje hodná kolegyně, která mi přinesla květináč s velkým drnem pažitky. Prý se má vždy nechat vysemenit a pak roste dobře. A červená cibulka vůbec neroste. To, co se dere na jejím místě ven je nějaký plevel.

Loňské třešně
Dostala jsem také mátu. Kolegyně ji má několik let na zahradě a vždy nám nosí kus drnu v květináči. Je krásně zelená a stačí jen letmý dotyk a už vám prsty pěkně voní. Moje máta má do té darované ještě daleko, ale vypadá, že už se jí daří lépe. Dnes jsem zasela další bazalku, patizon a aksamitník. Je to aksamitník jemnolistý nízký. Moc se mi líbil na obrázku obalu semínek. A koupila jsem pomněnky modré a růžové. Ty se sejí později, v červnu a pokvetou až příští rok.

sobota 26. dubna 2014

Poslední dubnový víkend

Sobota je tu, zatím plno slunce, snad to vydrží celý víkend. Začal i tradiční zvukový doprovod z několika stran. Kdybych si pustila na zahradě hlasitou hudbu, budou si sousedé stěžovat. Sekačky ale nevadí. A to je hudba přece umění. Městská část by měla vyhradit jeden ze dvou víkendových dnů pro klid. Některé obce už to tak mají.
Jestli všechno to listoví vyroste, budeme mít letos v létě rozmanité saláty jako nikdy předtím. Samozřejmě nemusím mít v misce salátu 15 druhů listů. Nejradši mám salát římský, hlávkový nebo dubáček. Ale něco nového zkoušet, to velmi láká. Římský salát jsem ještě přidala na seznam, ale zatím nevím, odkud pořídím semínka, což bych měla udělat co nejdřív. Mibuna s roketou pořád stagnují, takže salát je stále pouze kupovaný. V supermarketu jsem koupila rané špičaté zelí.

Zelí špičaté
Je malé. Na obrázku mu již chybí pár listů a barva. Ty horní měly nádhernou jasně zelenou barvu čerstvé trávy či hrášku. Právě díky té barvě jsem si zelí všimla, hned jak jsem přišla do obchodu. Odkud může být, že je tak brzy k prodeji? Raději se po tom nepídím, chuť na něj dalece zahnala pochyby. A je moc dobré. Rané špičaté zelí bych taky ráda časem pěstovala, jen pár kusů. Patří spíš na začátek léta. To jen tohle supermarketové je asi z orbitu. Začátkem léta ho začnou nabízet na rynku a když tam nejdete dopoledne, tak na vás nic nezbude. Čerstvé nebo krátce spařené a dochucené je velmi lahodné.
V neděli jsem zasela mangold, kadeřavou petržel, ředkvičky, třapatku. Já vím, mám zpoždění, jinde již jistě mají ředkvičky venku. Mangoldu jsem dala zatím jen dvě semínka. Snad aspoň jedno vzejde. Pak začalo náhle silně pršet a musela jsem utéct. Koupila jsem mangold listový, listy se mohou postupně otrhávat, ale moc toho mít nechci. Kupovala jsem si vloni listy a na dvě porce stačí jen pár listů. Kdyby vše rostlo jak má, musí se to taky spotřebovat, pokud nechcete počkat na semínka. Jinak je to škoda a býložravce žádného nemáme.
Všimla jsem si, že mi nějaký tvor okusuje bazalku. Mám ji doma, muselo to tedy přiletět oknem, ale nic tam nevidím. A mátě mátové se taky zrovna nedaří. Jsou z ní tenké nitky a kde nic, tu nic. Zatím vypadá, že na jednu porci mojita bude mít lístky tak za pět let.

Máta
Na zahradě je již plno hmyzu, hlavně čmeláci. Rozkvetly totiž vistárie a tak omamně voní. Sněhové koule kalin už taky brzy začnou a to bude teprve vůně. Vůni vistárie a kalin mám ze všech keřů nejradši.

Vistárie
A zde ještě jedno domácí potěšení, fialky. Fotoaparát je zesvětluje i bez blesku. Jinak jsou nádherně tmavě fialové.

Fialky
Je třeba koupit květináče na rajčata. Nebudou ve volné půdě. Zatím ale nevím, jak velké vybrat. Dočetla jsem se, že by měly mít 7 - 12 litrů. Místa už mám vybraná. A také zaset kostival, abych mohla pro rajčata vyrábět jíchu. Kostivalu se dobře daří u kompostu. Semínka už mám.

neděle 6. dubna 2014

Zelenina

Semínka jsem nakoupila již před časem. Sít jsem začala začátkem března, ale pouze bylinky. Na zeleninu došlo až nyní. Vše doma, ven zatím jen dva saláty. Dnes jsem zasela kadeřávek, na který se velmi těším. Je příbuzný kapusty. Doma jsme ho nikdy nejedli ani nepěstovali, nevzpomínám si, že by ho měla na zahradě babička. Určitě ne. Inspiraci jsem našla na britských blozích, spolu s recepty. V britských internetových obchodech patří semínka kale, jak kadeřávku říkají, mezi nejprodávanější. Je to nenáročná zelenina, která vydrží i mrazy do - 15 stupňů. Dále pastiňák, kadeřavou petržel, hrášek, ředkvičky, žlutý patizon. Loni v létě jsem měla velkou spotřebu patizonů, které mám moc ráda. Kupovala jsem je na trhu, ale měli jen bílý. Letos tedy zkusím sama a žlutý, jak jsem viděla ve videu u Alys Fowler.

Velmi mě lákala asijská zelenina, pořídila jsem Tatsoi, chřestový salát Celtuce, Namenii, Pak Choi a Mibunu. Většinou jsou to nenáročné zeleniny do salátů, některé lze vyset opakovaně. A právě Mibunu jsem už minulý týden zasela do velké mísy na půl s roketou, přikryla propíchanou potravinářskou folií a dala na schody do zahrady. Obě už jsou venku. Mibunu lze od 21. dne použít do salátů, od 40. dne do vařených jídel. Roketa je na salát, trhá se průběžně. Pak Choi jsou listy s dužnatým stvolem, jeden čas ho prodávali v supermarketu, byl docela drahý. Koupila jsem si ho tenkrát na úpravu na pánvi, na oleji, spolu s ostatní zeleninou. Připravuji tak zeleninovou přílohu, do které buď zamíchám rýži na zeleninové rizoto, nebo brambory na zeleninovou pánev. Pak Choi je opravdu vynikající, tak snad vyroste. Tatsoi vůbec neznám, ale má stejné použití jako Mibuna, vysévat lze od března do srpna. Chřestový salát mě zajímá nejvíc, stonek lze připravovat podobně jako chřest. 

Nakonec rajčata. Je to poprvé, tak jen šest semínek odrůdy Federle. Plody jsou krásně podlouhlé. Na rynku v létě kupuji rajčata polní, nevím přesně co to je, ale jsou krásně podlouhlá a chutnají mi víc než klasická kulatá, jsou více masitá. Rajčata polní z trhu loni v létě:



Spolu se semínky jsem objednala i jiffy (čti džify), které jsem chtěla pro naklíčení zkusit. Koupila jsem ty nejmenší. Takto vypadá jeden v suchém stavu:


Dá se do misky s vodou a za pár minut nabobtná. Pak semínko zatlačíme dovnitř a občas nalejeme do misky vodu. Na obrázku je jeden nabobtnalý a vedle něj suchý pro porovnání:


Tak mám dvě semínka v jiffy a dnes jsem zasela dvě do obalu od jogurtu. Jiffy mají náskok. Některé zahraniční obchody zvyknou uvádět za kolik dnů lze mít úrodu na talíři. Rajčata Federle podle jednoho amerického obchodu se semínky vpadnou do mého zeleninového salátu přesně za 85 dnů. Tak uvidíme. Klíčit mají za 7 až 14 dnů. Jiffy budou zítra 7 dnů probuzené, ale zatím nic nenaznačuje, že by se něco chystalo.