Jak je to s hrachem

Hrách a ředkvičky jsem zasela jako první, když jsme tenkrát začali s odplevelováním zahrady. Začalo se v dubnu a hned první záhonek, co jsem vytvořila byl s ředkvičkami a vedle hrách. Bez nich to na zahradě nejde. Musím se ale přiznat, že teprve tehdy jsem začala objevovat odrůdy. Od všeho. Nějaké povědomí bylo, ale nějak se nad tím nepřemýšlelo. Takže jahody byly prostě jahody a hrách tak stejně, cibule prostě cibule. Babička nikdy o odrůdách nemluvila. Ty jsem znala spíš u jablek a hrušek, protože děda byl velký pěstitel jablek.
Pak jednou teta zasela hrách cukrový a to jsme s holkama poprvé jedly celé lusky. Cukrový jsem zde pěstovala hned další rok, odrůdu Ambrosia, zatímco dřeňový jsem nově zkusila Oskar. Oba pěstuji každý rok. Oskar je výborný hrášek, k trhání, když se potulujete po zahradě, nebo chcete pár lusků k televizi.

Pěstování hrachu sahá do dávných dob před Kristem. Různé zmíňky lze najít v anglické verzi Wikipedie. Aby to bylo složitější, tak v angličtině je dělení trojí. Náš dřeňový je zván garden pea (zahradní), cukrového jsou dva typy - snow pea a sugar snap pea. Ten první cukrový se sklízí jako plochý lesklý lusk s drobnými semínky, v asijské kuchyni je často připravován na páře, proto je někdy nazýván jako čínský hrách. Snap pea má kuličky už větší, proto jsou lusky oblé, hrášek je sladší a lusky křupavější. Je někde na půli cesty mezi snow a dřeňovým. Oba hrachy se jedí i s luskem. Francouzský výraz MANGE TOUTS (jíst vše) zahrnuje oba cukrové hrachy. Snow se podle Wiki pěstuje v Evropě již od 19. století, snap je výsledkem křížení z roku 1952 v USA. Snap se dá přeložit jako křupavý hrách, jak ale přišli k názvu snow se mi nepodařilo zjistit. Sněhový? Sněžný?