Záhony II.

V neděli jsem konečně zvládla jedno místo, které jsem si dlouho plánovala. Bršlice tam měla velkou schůzi a denivky zabíraly moc místa. Rostliny byly snad na každém centimetru čtverečním. Vím, že je obtížné se bršlice zbavit, ale vybírala jsem i oddenky, tak snad se omezí. Vzadu u plotu si může růst, ale tady na záhonu prostě nebude. Také bergénii jsem musela na více místech vytrhat, dost se rozplevelila. Její velké listy sice přirozeně působí jako mulč, nic pod nimi neroste, ale bylo jí moc.
Za předešlý víkend jsem zasela Namenii, to je asijská listová zelenina na salát, zapomněla jsem, že ji mám. Myslela jsem, že je to Mizuna. Ale mám Mibunu. Už se to plete. Semínka Pak Choi jsou krásně zelené kuličky. Dál červenou cibulku, Tatsoi a salát chřestový. Pak pastiňák. Ale jen pár semínek. Z květin měsíček a černuchu damašskou. Vše jsem označila, aby bylo jasné, kde co je. A prvním úspěchem jsou ředvičky. Už 14 dní jsou venku. Snad vyrostou i ostatní zeleniny. Teta už tento týden ředkvičky trhají. Vždycky mají vše brzy, jsou o kus níž na jih.
Místo vedle šňůr na prádlo jsem konečně vyčistila od kořenů, je to pěkný malý čtverec, tak akorát na barevné kvítí a o víkendu jsem tam zasadila již naklíčené krásenky, před ně černuchu a před černuchu měsíček a karafiátky. Říká se, že jsou-li květy měsíčku ráno po sedmé hodině pořád zavřené, bude ten den pršet. To si ještě počkám, než to ověřím. Přidala jsem další řádky ředkviček a taky konečně zakoupený římský salát. Přesně jak se píše na obalu, do důlku špetku. Možná bych ho měla taky předpěstovat.  Doma mám zasetou topolovku a stračku, místo u plotu už na ně čeká, poté co byla výrazně omezena zákula. Zatím ale neklíčí. Snad zakryjí rezavý plot. Pod schody jsem našla oregáno. Samo se rozrostlo do několika drnů. Už si lístky suším v kuchyni. Pažitka vůbec neroste. Má pořád tři stvoly, od momentu, kdy jsem ji v plevelu našla. S posypem na chleba nás tedy zachraňuje moje hodná kolegyně, která mi přinesla květináč s velkým drnem pažitky. Prý se má vždy nechat vysemenit a pak roste dobře. A červená cibulka vůbec neroste. To, co se dere na jejím místě ven je nějaký plevel.

Loňské třešně

Dostala jsem také mátu. Kolegyně ji má několik let na zahradě a vždy nám nosí kus drnu v květináči. Je krásně zelená a stačí jen letmý dotyk a už vám prsty pěkně voní. Moje máta má do té darované ještě daleko, ale vypadá, že už se jí daří lépe. Dnes jsem zasela další bazalku, patizon a aksamitník. Je to aksamitník jemnolistý nízký. Moc se mi líbil na obrázku obalu semínek. A koupila jsem pomněnky modré a růžové. Ty se sejí později, v červnu a pokvetou až příští rok.

Zelenina II.

Dnešní plán dokončit první záhon vlevo narušil déšť. Potřebovala jsem také přesadit levandule, vytvořit jim středomořskou iluzi přidáním písku do směsi, ale k písku vede cestička, která je teď jedno bláto. Tak aspoň chytám dešťovku do misky na zalití.
Zahradu chci rozčlenit do záhonů ve tvaru úzkých obdélníků, které budou kolmo k hlavní cestě, odděleny tenkými cestičkami. Již existují, ale jsou to dvě velké plochy podél hlavní cesty, stačí tedy vytvořit ty cestičky. Záhony pro lepší orientaci místo číslování pojmenuji po oblíbených hrdinkách. Možná vyjde i na některého hrdinu. Záhon D'Artagnan? A kromě trvalek bych ráda aspoň částečně osazenstvo každý rok střídala, rotovala. Jeden obdélník by snad mohl vyjít i na luční kvítí.
K zelenině jsem přikoupila červenou jarní cibulku. A pak mám od loňska schovaná semínka dýně Hokkaido a muškátové dýně. Různé druhy dýně na sebe nesmí vidět, nejlépe dát každou na jiný konec zahrady. Když se totiž spráší, nejsou pak již semínka tou původní odrůdou, ale mixem obou. Kdo semínka sbírá a uchovává, musí tedy dýně oddělit. Další otázkou je, co s nimi. Nečekám, že by moje první úroda byla na koše, ale kdyby.. Tak zase tolik jich nespotřebujeme. A každý to nejí. Příbuzenstvo má zahradu desetkrát větší a plno polí k tomu a dýně dávají jen slepicím. Ráda rozdám kolegyním, ale jen jedna má dýni ráda a ta ji má na zahradě taky. A jen jedna známá má ráda dýňovou polévku. Asi tři roky jsem Hokkaido vůbec nekupovala, neboť se mi přejedla. Muškátová dýně je výborná. Koupila jsem si hodně zralou vloni na rynku a byla tak šťavnatá a sladká, že jsem ji snědla skoro celou syrovou. Ale tím, že je tak sladká mi zase moc nechutnala v zeleninových jídlech. Rizoto bylo sladké. Takže kterou?
Ještě mám semínka Mangoldu. Je to ten, co se postupně otrhává. Ale více mě láká zelí. Zelný salát si dělám skoro každý den a domácí zelí bude jistě mnohem lepší než to z Tesca. Ale ještě to zvážím. Přece jen bude lépe toho mít na záhonech pro začátek méně. V létě kupuji zelí na rynku, ale pak už mají jen velmi velké hlávky. Kedlubny vůbec pěstovat nebudu. Bývá jich plný rynk.
Možná pár sazenic salátů, od semínka je pěstovat nebudu, to zkouším jen s těmi asijskými. Pár hlávkových a dubáček. A to by mělo být pro letošní rok ze zeleniny vše. Ještě pažitku. Jeden drn by tu měl být, snad půjde rozkouskovat a rozsadit. Četla jsem i o čínské pažitce, ale pro letošní rok mám exotiky dost. Mrkev a cukety budu kupovat na rynku, jako každý rok. Cukety jsem dřív pěstovala, byly vděčné a hodně plodily, že jsme je nestačili spotřebovávat a nikdo je pak nechtěl. Přerostlé se pak válely na záhonu a teta měla pro slepice svých dost.
Rynk je letos přestěhovaný ze Zelného trhu do parku na Moravském náměstí. Ještě jsem tam nebyla, ale trhovci už tam jsou. Není to tak uzavřený prostor jako Zelný trh a tak tam dost fouká. A atmosféra je nebo bude určitě jiná. Zelný rynk je kouzelný, je to moje nejoblíbenější místo v Brně. Jdete městem po hlavní ulici a stačí odbočit a po pár metrech se před vámi otevře malé náměstí, nahoru do kopce, s kašnou Parnas uprostřed a spoustou stánků s ovocem, zeleninou, květinami. Vládne tam velmi pozitivní atmosféra, to si všimnete hned. Stačí jen koupit do ruky zmrzlinu a jít se tam projít, ale i tak neodoláte a něco koupíte. Chodíme tam léta. Mám oblíbené prodejce. Nikdy jsem nejedla lepší kysané zelí než od pána, co ho tam každý rok prodává (a sám vyrábí). A mám to pár kroků. Tedy kromě letošního roku. Ale až se trh opraví, rynk bude snad zpět jako dřív, na stejném místě už od 13. století.