Tulipánový kompost

Od podzimu je zahrada konečně tou pravou kompletní zahradou, neboť má kompostér. Je dřevněný ze silných fošen, stojí vzadu v rohu, asi 2x1m, postavil mi ho Medvěd a mám z něj velkou radost. Už žádné hromádky u plotu. Je na dvě části, pro starší a nový materiál. Starý je z léta a podzimu, nový materiál od zimy především z kuchyně. A teď na jaře čile doplňuji plevelem.

Na zahradě mi letos kvetlo možná až 200 tulipánů. Každý rok na podzim si kupuji nové cibulky s novými odstíny, které sázím do velkých květináčů, na podzim je pak přesazuji do půdy. Ale to jsou jen tři květináče. A pak ještě pár malých, zakrslých do půdy. Velkou většinu tulipánů však tvoří velké trsy z cibulek, sázených někdy před dvaceti lety, které se od té doby rozmnožily semeny, neboť rostou i tam, kde nikdy předtím nebyly a spráší se tak, že posléze jsou všechny žluté, červené nebo žíhané. Jsou zplanělé a vůbec jim nevadí, že jsou na jednom místě tak dlouho. Kvetou velmi dlouho. A pak ještě kusy, které jsou ze semínek zavlečených nevím jak a to se pak nestačím divit, jako ten tmavofialově žíhaný, co vyrostl vedle chodníku na dost nevhodném místě a ráda bych tu cibulku vyryla a dala na lepší místo, neboť vypadá trochu jako The Viceroy, jeden z nejdražších tulipánů během Tulipánové horečky v roce 1637. Nejnápadnější jsou velké, opět zplanělé bledě žluté, s jemnou červenou linkou po okraji okvětních plátků, jsou větší než moje dlaň a nádherné, pastelové, vzdušné. Byla by z nich krásná velká kytice do mého zeleného džbánu, ale je škoda je trhat.

Velký žlutý s červeným okrajem