Nákupy

Nejdřív jsem chtěla všechno možné. Staré odrůdy, které jsou zase znovu populární, už jen proto, aby člověk trochu přispěl a dál se pěstovaly. Pak vše možné jedlé, aby bylo co trhat. Pak zase exotické, abychom zkusili zda to v našich podmínkách poroste.. Nakonec přišlo uklidnění. Zahrada není nafukovací. Kdybych měla velký sad, mám to tam vše. A i když ráda leccos uzobnu, stačí mi i jen tak tam chodit a pozorovat, jak vše roste. Stejně roste nejvíc plevel. Tyhle jarní deštíky, ty se mě něco natrápí, plevel povyskočí i třikrát.
Co jsem tedy nakonec z těch staronových zasadila? Mám muchovník a letos krásně kvetl. Třeba už zaplodí. Aronie zatím nekvetla a řeknu vám, koupená sušená nic moc. Zlaté rozinky. Meruňku, několik broskví. Mám placatou čínskou broskev, protože si ji v létě kupuji a chuť má jako sen. Mám i bělomasou Krasavu. Od podzimu. Prý se zde broskvím nevede. Tak jich mám rovnou pět a pokud plody samy neshodí, měly by tři už plodit. Dvě Modřinky a jedna Michaela. Jabloň je Hornokrajské malinové. Pět plodů vloni stromek v červnu shodil sám. Z exotických fíky a kiwi.
A mám hlošinu okoličnatou, protože ji chválil pan Svoboda z rodovystatek.cz. Sázela jsem ji na podzim, v květnu kvetla, ale myslím, že letos nic nebude. Plody jsou bobule jako červené rybízy, ale ne v hroznech, musí se nechat dobře uzrát. Jsem na chuť moc zvědavá. Zimolezy taky máme, tomu nešlo uniknout. Jednoduše oběť módy. Co dříny a rakytníky? Zatím neplánuji.

Hlošina okoličnatá v květu

Zásobuji se angrešty. Mám jich už po celé zahradě. A stále mám pocit, že jich není dost, proto každý podzim dokupuji. Nesluchowski je můj favorit. Velmi plodný a výborný. Angrešty nejen že chutnají, ale jsou tak příjemně zelené, moc se mi líbí, stromečky i keře. Navíc zaberou opravdu málo místa. Nějak ale nejsou v okolí mezi pěstiteli populární.

Na podzim jsem objednala ze Sempry bílý rybíz Jantar, černý Fokus a angrešt Něguš. Přišly krásné sazenice. Něguš už jeden mám, tak vím jak výborně chutná. Černý rybíz mi nikdy nechutnal, ale u tohoto slibují lahodnou chuť. Bílý má už dva dlouhé hrozny a jak jsem se dnes přesvědčila, tak i plody. A to jsem ho brzy na jaře zakrátila na tři pupeny. Borůvek je několik kusů. A jedna nová josta, která se krásně rozrůstá. Nové maliny a ostružiny. To vše ke stromům a keřům zasazeným před dvaceti lety.
Posledním přírůstkem je trnka obecná. Když jsem byla malá, pamatuji, že rostla u pole. Plody se nechávají přejít mrazem.
Letošní dubnové mrazy opět poškodily kde co. Zčernalé květy jahod jsem vyštipovala, byly jich desítky. Višeň vyštipovat samozřejmě nejde, bude málo višní. Bude také málo špendlíků. Loni byl strom přetížen, tak si dá letos trochu odpočinku. Naštěstí máme nový dlouhý žebřík, tak konečně otrháme i plody nahoře.

Božskokvět

Růžový řebříček